Transpozice

To, že nám akordy k dané písni příliš nevyhovují, je běžná věc. Většinou je to tím, že nejsme schopni vyzpívat některé pasáže písničky, jsou příliš vysoko nebo nízko. Problém může být také v samotných akordech - je obtížné některý z nich zahrát nebo jej vůbec neznáme. Pak je vhodné převést všechny akordy do jiné vhodnější tóniny a právě s touto transpozicí vám pomůže komponenta na této stránce.

z
do
xxx
G xxx
 
1. Vlevo nahoře vyberte původní tóninu, vpravo nahoře tóninu, do které chcete píseň transponovat.
2. Pokud jste dobře zvolili původní tóninu, většina akordů použitých v písni by měla být v polích v levém sloupci. Odpovídající nové akordy jsou v pravém sloupci.
3. Kliknutím na odkaz příslušný akord zobrazíte.
4. Pokud je v písni použit akord, který není v žádném poli v levém sloupci, použijte k jeho převodu poslední řádek. Typem akordu "xxx" na tomto řádku v obou sloupcích je naznačeno, že při transpozici se typ akordu nemění.

K dispozici je i starší verze transpozice akordů na kytaru (java applet).

Tato transpozice nechce (a samozřejmě ani nemůže) konkurovat naprosto dokonalému Cimrmanovu způsobu transponování. Principiální rozdíl je především v tom, že pomocí Cimrmanovy metody je možné transponovat skladby zaznamenané notovým zápisem, tento aplet je určen k transpozici skladeb s akordy.

Pár poznámek okořeněných troškou teorie

Transponování je čistě mechanická záležitost a snad jediným problémem může být určení původní tóniny. Jednoznačně ji lze určit z notového zápisu podle předznamenání (počtu křížků resp. béček). V případě skladeb s akordy žádné 100% pravidlo neexistuje. Velmi často je ale tónina skladby daná akordem, kterým se končí nebo začíná. Jak bylo řečeno už výše, správnost určení tóniny se pozná podle toho, že většina akordů je k nalezení v levém sloupci.Tak také určují tóninu ti zkušenější. Prostě se jen mrknou na akordy dané písničky a hned jim je jasné, pro jakou tóninu jsou charakteristické.

A co je to tedy za "zázračné" akordy? Prvním je durový akord odpovídající příslušné tónině, odborně se nazývá tónika. Druhý je dominanta a jde o durový akord na 5. stupni (5. tón v příslušné tónině). Základní trojici ještě doplňuje subdominanta (v sloupečku čtvrtá), durový akord na 4. stupni. Mnozí si jistě všimli, že spousta písniček si vystačí právě jen s těmito třemi akordy. Někdy se místo klasické dominanty lépe hodí "sedmičkový" akord (v sloupečku třetí), odborně nazývaný dominantní septakord. Jde o dominantu rozšířenou o snížený 7. tón. Ke každé durové tónině přísluší právě jedna molová (odpovídající akord je ve sloupečku pátý). Platí, že tato molová tónina je daná 6. stupněm příslušné durové tóniny. Poslední dva molové akordy jsou vytvořeny na 2. a 3. stupni a jsou také velmi často používané.

Pokud nám chcete něco sdělit k této stránce nebo k celému webu, využijte náš profil na Facebooku. Abyste mohli vkládat své příspěvky, musíte být na Facebooku s našimi stránkami propojeni.

TOPlist

Kytara.cz - Nejen kytary, akordy a ladička; copyright © 1999 - 2016 Libor Smékal